Váš prohlížeč blokuje reklamy. Podpořte prosím Help24 vypnutím blokování reklam pro tento web.
Přečtěte si: Jak vypnout blokování reklam

Zpověď vraha (1)

On ten příběh začal vlastně někdy v roce 1973, kdy sem se oženil. Bylo mě tehdy 20 let. Vzal sem si holku se kterou sem předtím chodil asi půl roku a byla fakt dobrá a hodná. Pracovala jako dělnice v podniku, kde se pletly látky. Její rodina byla dost bohatá a její otec byl voják a dokonce nějakej náčelník. Měla sestru a ta byla už vdaná. Já sem tehdy dělal lešenáře a dost sem si vydělával, ale pořád to bylo málo, a tak sem si přivydělával i šmelinou a vekslem. Jí to ani nevadilo, protože peněz bylo dost a mohla si dovolit v podstatě cokoliv.


Zpověď vraha (1) - Help24.cz

Chodil sem na Václavák a znal snad všechny veksláky v Praze. Kupoval sem valuty na ulici i v hotelích a prodával dál nebo měnil v bance za bony a ty prodával u Tuzexu, a nebo sem si najal kluky a ti prodávali za mě. Bylo to dobrý, někdy sem vydělal i několik tisíc denně a to bylo v tý době co normálně lidi vydělávali v průměru okolo 3.000 korun měsíčně. Jasně to bylo riziko, protože policajti po tom šli, ale dalo se unikat a celkem v pohodě. Oni se totiž našli i tací, kteří se nechali podplatit a dělali jako by nic neviděli. V tý době po svatbě jsme se ženou bydleli nějaký čas u jejich rodičů a to bylo dost otravný, protože tam bydlela její sestra s manželem a ti dost záviděli a znepříjemňovali nám život. Její rodiče měli barák kousek od Prahy a občas jsme se za nima jeli podívat. Její táta byl komunista a někdy kecal v tom smyslu, že on je ve vysokym postavení a vydělává míň než já, a že šmelináře by měli všechny zavřít. Jo kecal, ale byl na druhý straně rád, že jeho dcera se má dobře.

Zpověď vraha (1) - Help24.cz

Protože už nás nebavilo bydlet s její sestrou, požádali jsme o byt na byťáku a dali nás do nějakýho pořadníku a vypadalo to na dlouhou dobu než nám něco dají, a tak jsme se dohodli s jejími rodiči, že nám naoko dají soudní vystěhování, a tak požádali soud aby nás vystěhoval, že to bydlení pohromadě nedělá dobrotu. Sehráli jsme divadlo u soudu a dopadlo to tak, že nám dali soudní vystěhování z bytu s náhradou, to znamená, že až nám přidělí byt a musíme se do něj nastěhovat. Protože soudní výpovědi řešili rychle, dostali jsme byt ani ne za 3 měsíce, sice malý, ale náš. No makali jsme na něm a udělali ho pěknej. Jediný co nám chybělo bylo dítě. Jenže se ukázalo, že já děti mít nemůžu, po zánětu varlat to byl problém a dost jsme z toho smutnili a já se fakt bál, že mě žena opustí. Naštěstí jsem dostal doporučení k lékaři, který v té době začal provádět operace zaměřené právě na můj problém a pozval mě na pohovor. Tam mě řekl, že by se pokusil o operaci, ale záruky že dát nemůže a tak sem souhlasil a operace proběhly dvě. No a povedlo se – žena otěhotněla.

Čtěte také:  Sleva za vysvědčení a pohled do budoucna

V průběhu jejího těhotenství jsem už nedělal. Sehnal sem si práci, kam za mě chodil jeden důchodce a já mu dával vejplatu a ještě něco navíc, protože sem potřeboval mít čas na šmelinu, a to hlavně dopoledne. No občas sem zašel na diskotéku nebo do baru a dělal machra, protože mě bylo jedno kolik utratim, peněz bylo dost. A nevěrnej sem byl taky a nijak mě to netrápilo, hlavně že se žilo. Doma sem byl málo a většinou jsme lítali venku s klukama a honili prachy. Dost kluků dělalo i podvody na cizince, ale to já fakt nedělal, protože mě bavila pravá šmelina a né podvody. Skořápky se hráli – nikdo to neznal a tak lidi přicházeli o pěkný prachy a nakonec jeden idiot, když ho chytili, prozradil jak se to dělá a hned zatkli dost lidí. Mezi nimi byl i můj chábr a tak sem začal šmelit sám a to už tak nešlo, protože ve dvou se to dalo uhlídat. Taky mě chytili ale naštěstí jsem stačil vyhodit valuty a nemohli mě nic dokázat. Kdyby ale našli valuty a ještě dost českých, byla by to vazba. No a na vazbu sem se dostal taky. To kvůli práci, protože jeden udavač mě prostě udal, že si platím člověka a ten že za mě dělá a protože existovala příživa, tak mě zabásli. Byl sem na vazbě 3 týdny a hrůza. Po třech tejdnech mě pustili, protože moji rodiče mi sehnali práci kam mě byli ochotni vzít a tak sem šel makat. Pak byl soud a já dostal jen podmínku. No jo, ale flastr jsem měl a to bylo blbý, protože kdyby mě chytili při šmelině, dostal bych trest natvrdo, a tak sem se šmelinou trochu polevil a soustředil se ne na ulici, ale na autobusy.

Zpověď vraha (1) - Help24.cz

Jezdil sem po cestě mezi Prahou a Rozvadovem, chytal autobusy a nabízel výměnu peněz a někdy to bylo moc dobrý. Dělalo se to tak, že jsme jeli ve dvou autem a ten co seděl vzadu, měl napsanou ceduli a na ní nápis třeba 1: 20 a to bylo za jednu marku dvacet korun a v tý době dávala banka cizincům asi 8 korun a to byl tedy pro cizince kšeft! No a tu ceduli ukázal řidiči autobusu když jsme ho přejížděli a ten se podíval. Buď souhlasil a dal najevo že zastaví nebo nechtěl a jel dál. Když zastavil bylo to jednoduchý, prostě to řek lidem v autobuse, vybral peníze a my mu je v tom kurzu vyměnili a dali i něco na víc pro něj a už nás znal a když nás viděl na trase, troubil, že bude měnit. Některej autobusák nám i volal kdy jede s lidma do Prahy, a že bude čekat v tolik a tolik tam a to bylo nejlepší. Jezdili i policajti a honili nás, ale měli slabý auta a mi jim vždycky ujeli. Policajti občas jezdili v autech s Německou značkou a vlastně lákali šmelináře a kdo je neznal, uletěl bleskově. V tý době to doma moc neklapalo … žena byla těhotná a chtěla abych byl pořád doma a to dost dobře nešlo, protože prachy byly třeba. Dělal sem v jednom podniku vyhazovače a i tam se dalo dost vydělat, protože bylo pořád plno a lidi chtěli dovnitř, tak solily do kapsy abych je tam pustil. Pak se narodil kluk. Byl zdravej, pěknej a žena v pořádku odrodila a to zrovna na Silvestra a mě to zastihlo v podniku, kde sem byl zrovna s nějakou šlapkou a volal sem do nemocnice jestli je něco novýho a řekli mě, že porodila kluka a že je v pořádku. Pařili sme 4 dny a ani sem za ní nejel, já blbec. Potom sem jel a dones kytku, ale bylo to blbý a moc se zlobila. Z kluka jsem byl unešeném, fakt že jo a hned jsme mu nakoupily spousty věcí a normálně sem nechápal jaký je to zázrak mít dítě. Zpočátku sem byl dost doma a věnoval se rodině, ale po čase mě to už moc nebavilo a tak sem se vrátil ke šmelině a ke známým. Žena z toho radost neměla, ale prachy byly třeba. Jenže to jsem zapomínal na to, že i ona je ženská a že potřebuje taky lásku a tak a ikdyž sem jí občas vzal mezi lidi, nebylo to pro ni to pravý, to je jasný.

Čtěte také:  Slavní sebevrazi historie

Stalo se to co se asi stát muselo, jel sem jednou v noci okolo Národního divadla a tam sem ji na zastávce tramvaje viděl s klukem, se kterym chodila před tím, než jsem si jí vzal. Zastavil sem a letěl k nim, kluka tam zmlátil a na ní řval kde je malej a jestli ho nechala samotnýho, že je kurva atd. No prostě trapas venku na ulici. Hodil sem jí do auta a po cestě sem jí dal i několik facek ze vzteku. Dojeli sme domu. Malej spal a byl v pořádku. Vztek sem měl šílenej. Ptal sem se co s tím klukem měla. Říkala že nic, že se potkali odpoledne a že se dohodli, že půjdou na kafe, a to že bylo vše. Jenže já jí nevěřil a podezříval ji že lže, a že se s ním schází dlouho. No peklo bylo doma dost veliký. Už sem jí i hlídal a začal i žárlit. Klukovi už bylo pět let a byl dobrej a zdravej. Žili jsem nějak normálně – už sem ani tolik nešmelil, protože dost kluků zavřeli a já měl strach že mě chytnou. Tak sem jen občas něco udělal. Peněz moc nebylo, ale na normální život to stačilo. Rozhodně sem si nemohl dovolit život jako dřív, to znamená utrácet a flámovat. Jenže ono mně to časem chybělo ten styk se známejma a takovej ten volnej život a nějak sem se i začínal o rodinu míň starat a koukal sem zase začít nějak šmelit.

Protože sem dlouho nic nedělal, trochu sem vypadnul z formy a bylo dost těžký se do toho vrátit, známí už tolik nevěřili a tlaky policajtů byly čím dál ostřejší. No ale povedlo se, a tak sem se soustředil na klasickou šmelinu, spočívající v tom, že jem nakupoval od Italů oblečení, a to dost levně a dál prodával se slušným ziskem. Jednalo se i o hodinky, v tý době byly novinkou digitálky, a ty se daly koupit za 200 Kč a prodat i za 2000 Kč, a to bylo dobrý. Lidi to neznali a kupovali. Ty hodinky stáli v Německu tehdy okolo 20 marek. Měl sem známýho a ten je vozil a dál jsme je společně prodávali. Zvedla se i životní úroveň u mě doma, ale doma jsem moc nebyl.

Čtěte také:  Zpověď: Deprese z dětství mě dohnaly k sebevraždě

Jednou můj dodavač zboží Mirek navrhnul, že má přijet k hranicím člověk, co má dovézt velikou várku zboží a jestli bych s ním nejel to převzít. Jasně že sem pod vidinou dobrýho kšeftu nabídku přijal. Doma sem to řek ženě a taky to, že budu mimo asi dva dny. Začala nadávat, že určitě jedu za ženskejma, že pojede se mnou a tak sem souhlasil. Kluka sme odvezli k jejím rodičům a vrátili se domu a čekali až Mirek přijede a když přijel, jeli jsme společně všichni na hranice. Bylo už k večeru když jsme vyjížděli a na hranice jsme přijeli asi v 10 večer, a tam jsme ještě čekali. Když Němec dlouho nepřijížděl, hledali jsme ho jestli už nesedí někde v blízkosti v hospodě nebo vinárně, ale nenašli jsme ho. Potom jsme volali k němu domu. Byl doma a řek, že už jede a že nemůže přes hranice – abysme prej jeli za hranice, a tam že nám to předá. Tak se nedalo nic dělat, pas sem měl u sebe jenom já a tak sem šel já.

Tam kšeft dopad dobře, jen sem měl problém to schovat v autě, ale povedlo se a při cestě zpátkyt mě ani nekontrolovali. Žena a Mirek na mě čekali u hranic. Já vůbec netušil a ani bych si nepřipustil, že moje žena by mě někdy po zkušenostech se mnou podvedla a při cestě zpět jsem je nachytal ve vinárně kde na mě čekali a dost důvěrně se k sobě chovali. No bugr velikej a vztek, že sem ani neviděl. Vysvětlovali, že to je blbost a že spolu jen kamarádí, ale byla to blbost. Po cestě zpět jsme v autě diskutovali o tom co je mezi nimi a ona se do mě dala, že ona si může dělat co chce a že já si také dělám co chci a že chorobně žárlím. Nakonec mě Mirek řekl, že s mojí ženou byli několikrát na kávě, že na tom není nic zlýho, a že se flákám taky s holkama a řekl jí, že sem spal s tou a tou, a že mě víc krejt nebude. Zastavil sem a vytáhnul ho z auta a začal do něj bezhlavě mlátit.

Autor: Jiří Šivák (na základě skutečné události)

Zpověď vraha – dodatek

Další osud Jiřího Šiváka není serveru Help24.cz znám.

Kam dál: Zpověď vraha (2), Zpověď vraha (3)