Váš prohlížeč blokuje reklamy. Podpořte prosím Help24 vypnutím blokování reklam pro tento web.
Přečtěte si: Jak vypnout blokování reklam

Zoufalství ve vesmíru

Pět otravných spolubydlících. Nikam před nimi nelze uprchnout. Tak může vypadat výprava k Marsu. Jak se s dlouhodobým pobytem mimo planetu Zemi vyrovná lidská psychika?

Přistání lidské posádky na Marsu je snem vědeckých týmů mnoha zemí světa. Než k tomuto slavnému okamžiku dojde, bude nutné podstoupit šestiměsíční cestu ve stísněném prostoru kosmické lodě. Je pravděpodobné, že během letu dojde k řadě vážných hádek. Boj s vlastní psychikou bude pro kosmonauty stejně vyčerpávající jako plnění vědeckých úkolů.

Podmínka úspěchu

Kosmonaut Carl Walz strávil šest měsíců na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Během této doby se nevzdálil tak daleko od Země jako budoucí členové výpravy k Marsu. Podle něj bude pro kosmonauty nejtěžší vyrovnat se s pohledem na Zemi jako na malou tečkou v dálce.

Ambiciózní plány NASA se selháním lidské psychiky počítají. Samotná cesta k Marsu potrvá šest měsíců. Na povrchu rudé planety budou kosmonauti nuceni strávit dalších osmnáct měsíců. Celou tu dobu budou muset spolupracovat a nebudou moci jeden druhé opustit. Otázka duševního zdraví je pro úspěch výpravy tak významná, že jí je věnován samostatný výzkum.

Zkušenosti ukazují, že konflikt může nastat nejen mezi kosmonauty navzájem, ale i mezi posádkou a pozemským řídicím centrem. V roce 1973 se například posádka stanice Skylab vzbouřila proti středisku na Zemi a vyhlásila dokonce jednodenní stávku. Podobné situace mohou být zrádné zvláště ve chvílích, kdy se kosmonauti ocitnou v ohrožení.

Dlouhodobé výzkumy

Problémem lidského chování v kosmu se již deset let zabývá tým Nicka Kanase, psychiatra z Kalifornské univerzity. Kanas se zajímal hlavně o kosmonauty, kteří strávili několik měsíců na ruské vesmírné stanici Mir a na ISS. Výzkumem prošlo pět amerických a osm ruských kosmonautů, kteří pracovali na Miru, tři dvojice a čtyři trojice kosmonautů, kteří obývali stanici ISS. Kromě toho se výzkumu účastnilo sto třicet amerických a ruských členů řídicích středisek.

Čtěte také:  Hodíme se k sobě?

Během výprav museli kosmonauti i pozemní personál každý týden vyplňovat dotazník, který obsahoval standardní psychologické testy. Jejich účelem je zjistit, jakou má člověk náladu, jak dokáže pracovat s ostatními a v jakém pracovním prostředí se nachází. Lidé při vyplňování používali vybrané hodnotící výrazy jako ponurý, činorodý či mrzutý podle intenzity emocí. Jiné otázky mířily na pocity týkající se skupinové soudržnosti a míry uspokojení z vykonávané práce.

Hádky kvůli maličkostem

Odpovědi byly pro Kanasův tým velkým překvapením. Psychologové očekávali, že v druhé polovině výpravy začne morálka kosmonautů klesat, tak jak to znali od izolovaných skupin pracujících v Antarktidě. Tam po dosažení poloviny doby plánovaného pobytu utrpěla morálka posádky vždy újmu bez ohledu na délku pobytu. Lidé si uvědomili, že první polovinu mají za sebou, ale do konce je ještě daleko. Reagovali na to zvýšeným napětím, steskem po domově a depresí, což se negativně odráží na jednotě celého týmu. V krajních případech si lidé začínají vyhrazovat území, kam nechtějí ostatní pustit. Rozčílí je každý projev vetřelectví, ať se někdo posadí na jejich židli nebo si půjčí jejich propisku.

Na stanicích Mir a ISS k podobným jevům nedocházelo. Chování posádek bylo neměnné až do chvíle, kdy jejich členové museli řešit vážné problémy, například požár nebo závadu na kyslíkovém generátoru. V týdnu po těchto událostech se objevilo více negativních emocí, ale brzy se vše vrátilo do starých kolejí.

Důležitá podpora

Kanas tvrdí, že zásluhu na udržení dobré nálady na palubě má jednání řídicího centra na Zemi, které pomáhá kosmonautům překonávat stres a nudu. Na Miru například psychologové čas od času posádku nechali popovídat s rodinnými příslušníky. Povzbuzením byly i dárky, dopisy a oblíbená jídla, která přiváželi kosmonautům jejich kolegové spolu se zásobami.

Čtěte také:  Kreativita

Na Miru i na ISS však psychologové zaznamenali jiný problém: někteří kosmonauti si stěžovali, že je řídicí centrum málo podporuje. Ve skutečnosti na něj jen přenášeli vlastní vypětí a stres, stejně jako když se manžel po těžkém dni v práci doma pohádá s manželkou.

Podobné potíže lze vyřešit rozhovorem, ale to nebude na cestě k Marsu možné. Mars leží tři až dvaadvacet světelných minut od Země, v závislosti na postavení obou planet. Vyslovit jednoduchý pozdrav a dočkat se odpovědi zabere až tři čtvrtě hodiny. Tuto dobu není možné zkrátit, takže jediným způsobem komunikace pro posádku bude e-mail.

Dárky pro kosmonauty

Jak nahradit posádce podporu v podobě dárků a překvapení? Uvažovalo se o tom, že ještě před startem bude k rudé planetě vypuštěn modul se zásobami, které kosmonauti objeví až při příletu. Jako jednodušší a praktičtější řešení se nakonec ukázalo umístit přímo do kosmické lodě dárky, které by byly zamčeny pomocí kódů. Tyto kódy by kosmonauti dostávali od pozemského centra e-mailem. Pocit podpory by tak zůstal zachován.

Během dlouhé výpravy se mohou u kosmonautů objevit i příznaky některých duševních poruch. Skutečná onemocnění jako schizofrenie nebo halucinace se kvůli pečlivému výběru uchazečů nevyskytují. Nejsou však vyloučeny deprese a úzkost doprovázené různými psychosomatickými projevy. Podle neověřených zdrojů byla jedna výprava na stanici Mir ukončena předčasně proto, že jeden z kosmonautů trpěl strachem vyvolaným bušením srdce.

Jak získat odolnost

Na mnoha místech světa se dnes provádějí simulované pobyty zpravidla šestičlenných týmů v uzavřeném prostředí. Trvají většinou dva týdny a kromě vědců se jich účastní také amatérští kosmonautičtí nadšenci, kteří si v některých případech mohou vyzkoušet i chůzi ve skafandrech po poušti připomínající povrch Marsu. Také při těchto pobytech dobrovolníci vyplňují dotazníky a hodnotí chování ostatních. Byly zaznamenány případy, kdy se tým rozdělil do tří dvojic, jež začaly sledovat vlastní zájem i v okamžiku, kdy byl jeden z členů posádky vystaven zdánlivému nebezpečí smrti. Zkoumaly se i vztahy mezi týmy tvořenými pouze muži nebo pouze ženami. Vyšlo najevo, že mužští členové posádek mají větší sklony k individualismu, zatímco ženy lépe plnily své povinnosti spojené s vyplňováním dotazníků.

Čtěte také:  Je bohatství stav duše, nebo stav konta?

Smysl výzkumu

Ačkoli podobné výzkumy o skutečných podmínkách letu k Marsu vypovědět nemohou, jsou pro psychology užitečné. Upozorní na vznikající jádra budoucích sporů a pomohou kosmonauty připravit na několikaleté vypětí. Z nastoupené cesty k Marsu nebude možné se vrátit, projeví-li se u někoho například sklony k sebevraždě.

Kosmonauti vybraní pro Mars budou možná nuceni nejprve podstoupit pobyt na ISS, aby si zvykli na prostředí s minimální gravitací i na zmíněné psychologické komplikace. Proškoleni budou i pracovníci pozemského řídicího centra. Výsledky výzkumu ukázaly, že kosmonauti v průměru trpěli méně závažnými psychickými poruchami, depresí a úzkostí než řídicí pracovníci na Zemi.

Zdroj: http://stoplusjedna.newton.cz