Váš prohlížeč blokuje reklamy. Podpořte prosím Help24 vypnutím blokování reklam pro tento web.
Přečtěte si: Jak vypnout blokování reklam

Rozhodující měsíce

Devět měsíců prenatálního vývoje ovlivní celý budoucí život člověka, a to jak psychiku, tak fyzický stav. Nejde jen o to, zda žena v těhotenství kouří či pije alkohol. Výrazně negativní vliv má stres, anémie nebo stačí v prvním trimestru těhotenství dostat chřipku.

Podle nejnovějších poznatků se lidské embryo zdaleka nevyvíjí spontánně podle určitých genetických instrukcí. Vývoj člověka je komplikovaným duetem mezi jeho geny a vlivy matky. Někdy vyhrají genetické predispozice, jindy silné podněty z matčiny strany. Nejde o maličkosti, ale o zásadní otázky. Například o to, jak bude vypadat struktura ledvin člověka či jak citlivý bude jeho mozek na dopamin, který je rozhodujícím faktorem v utváření nálad a motivací.

V podstatě nové vědecké odvětví zkoumá programování lidského zárodku během prenatálního vývoje. Může vnést světlo do záhadných příčin chorob, jako je autizmus či schizofrenie, a přesně zjistit, jaký vliv má stres matky a tvorba určitých toxinů v jejím těle na psychiku i fyzický stav budoucího člověka. Jedno je jasné už teď. Podle vědců z londýnské Imperial College vlivy z matčiny strany jsou velmi silné a podstatně mohou výrazně změnit genetické predispozice dítěte. Jsou důležité nejen od prvního dne těhotenství, ale i v období těsně před početím.

270 dní

Bez nadsázky lze říci, že devět měsíců, které dítě prožije v matčině těle, ovlivní celý jeho další život. Každá buňka se v té době mění v miliardy dalších různorodých a specializovaných buněk. Celkem vznikne více buněk, než je galaxií ve vesmíru. A jako v každém složitém díle může i v tomto případě dojít k nepřesnostem, dokonce i k chybám. Každá buňka má totiž nejen vlastní úkol a cíl, ale ovlivňuje svými chemickými signály i další buňky. Dá jim třeba podnět, aby se množily jako o život, nebo aby dělení zastavily, případně se samy zničily. Jestliže někde dojde k chybě, někde se něco pokazí, může to vyvolat dominový efekt. Buňky se budou dělit třeba pomaleji nebo naopak rychleji, než mají, nevyšlou správné signály dalším buňkám a ty se nebudou dělit ve správný čas a správnou rychlostí. Mozkové buňky si například nevytvoří správná vzájemná spojení. Vědci tvrdí, že během prenatálního vývoje absolvuje člověk více důležitých životních mezníků než za celý další život. Pokud vše neproběhne správně, platí za to po zbytek života.

Čtěte také:  Výchovné metody

Matka a dítě

Celé těhotenství je velmi dynamickým procesem. V těle matky se embryo učí spoustě věcí. Například podle jejího spánkového cyklu si vytváří vlastní. Učí se rozeznávat den a noc. Matky, které pracují i v těhotenství v nočních směnách, se proto nemohou divit, když jejich dítě je v noci čilé a spát se mu nechce. Někdy mu to vydrží celý život. Zakódovala to v něm matka během těhotenství. Je vědecky dokázáno, že už embryo bezpečně pozná matčin hlas. Během prenatálního vývoje si vypěstuje i chutě k jídlu podle toho, jak se živí v té době matka a co jí chutná. Už v době před narozením si tak některá jídla člověk oblíbí a jiná znechutí. Podle vědců je embryo organizmem, který se snadno, rychle a velmi ochotně učí. Občas i to, co by nemělo.

Pokud se matka živí špatně a nedodává během těhotenství dítěti potřebné látky, připravuje se zárodek automaticky na nedostatek potravy v budoucnu. Uzpůsobí si metabolizmus tak, aby tělo využilo vše do poslední kalorie, a v budoucnu i normální strava pak u něj může vyvolat obezitu. Nebo se může narodit s játry a slinivkou, které budou mít menší schopnost zpracovávat tuky a cukry, a mít tak v dospělosti predispozici k vysoké hladině cholesterolu či sklony k diabetu 2.

Vliv stresu

Pokud se matka v těhotenství stresuje a má zvýšenou hladinu stresových hormonů, připravuje se dítě na vstup do nepřátelského světa. V takovém případě si může překalibrovat mozek a celý nervový systém do stavu vysoké pohotovosti, aby bylo schopno předpokládané hrozby zvládat. V dospělosti to vede k mozkovým příhodám, infarktům, k selháním srdce, diabetu 2, osteoporózám, těžkým depresím či k schizofrenii, abychom jmenovali alespoň ty nejvážnější hrozby.

Už v děloze si dítě vytváří svůj poměr ke světu, který na něj čeká. Pokud se matka například rozvádí, má konflikty s manželem nebo má finanční starosti, vytváří se jí v těle vysoká hladina hormonu kortizol. Ten zasáhne samozřejmě i embryo. V takovém případě, kdy je dítě doslova zaplaveno kortizolem, nemá potřebu vytvářet si na něj mnoho receptorů. Do života jde v tomto směru s chudší výbavou, která ho může výrazně ovlivnit. Nedostatek receptorů způsobí, že v krizových situacích zbylé receptory člověka neupozorní, že má kortizolu v krvi už více než dost, a tělo si ho dál vytváří. V těle tak vzniká nadměrné množství kortizolu, což vede k rychlejšímu opotřebení organizmu, neschopnosti vypořádat se s krizovými situacemi a k následujícím depresím.

Čtěte také:  Sen je životní nutnost

Je například prokázáno, že děti, jejichž matky zažily v době těhotenství posttraumatický stres po zářijovém teroristickém útoku na newyorská dvojčata, reagují daleko výrazněji na hlasité zvuky či na přítomnost cizích osob. Je rovněž prokázáno, že stres může vyvolat dlouhodobé mozkové poruchy zejména v oblasti kognitivních funkcí, protože vede k pomalejšímu nárůstu mozkových tkání embrya. Placenta je velmi citlivá na stresové hormony, které jsou v krvi těhotné ženy. Tyto hormony mohou způsobit vážné změny ve vývoji mozku, které v pozdějším věku často vedou až ke schizofrenii.

Obyčejná chřipka

Vážným nebezpečím může být i docela obyčejná chřipka, kterou žena onemocní v prvním trimestru těhotenství. Vznikne tak sedmkrát větší nebezpečí, že potomek v dospívání onemocní schizofrenií než u dětí, jejichž matky chřipku v tomto období neprodělaly. Příčinou není samotná chřipka, ale reakce imunitního systému. Cytokiny, tedy látky bílkovinné povahy, které produkuje tělo ženy postižené chřipkou, se mohou dostat k zárodku a poškodit mu mozek. Mají totiž vliv na buněčný růst, množení a aktivaci buněk. Studie z roku 2008 naznačuje, že dvanáct až patnáct procent případů autizmu mají na svědomí právě imunitní reakce matky proti nákazám.

Kritické období

Kritické období pro vývoj mozku lidského zárodku je mezi dvacátým a čtyřicátým dnem těhotenství, tedy doba, kdy řada žen ani neví, že je těhotná. Právě tehdy se v embryu může vyvinout autizmus nebo schizofrenie nebo některé fyzické abnormality jako příliš dlouhé palce nebo odstávající uši. Vědci nyní zkoumají, proč se u některých dětí vyvine v tomto stadiu autizmus, zatímco u jiných schizofrenie. Podle některých jde pravděpodobně o souboj mezi otcovskými a mateřskými geny.

Matka živitelka

V prenatálním vývoji dítě plně závisí na matce, a to jak přísunem živin, tak kyslíku. Strava, kterou žena v těhotenství konzumuje, se dočasně rozšířenou arterií dostává do placenty a pupečníkovou šňůrou k dítěti. Pokud je matka na nízkokalorické dietě nebo dietě chudé na proteiny či tuky nebo neobsahuje-li její strava dostatek vitaminu D, kyseliny listové či železa, embryo nemá dostatek materiálu, aby si vybudovalo kvalitní mozek i další důležité orgány. Je například prokázáno, že děti, které v prenatálním vývoji postrádaly železo, jsou ostýchavější a méně společenské. Děti, které se narodily ženám trpícím hladem třeba v oblastech postižených hladomorem, mají v dospělosti vyšší sklon k srdečním chorobám a k těžkým depresím. Embrya, která jsou v těle matky nevhodně nebo nedostatečně živena, si vytvářejí menší a hůře prokrvené důležité orgány, než je obvyklé. Podobně je tomu s přísunem kyslíku. Pobyt v nevětraných místnostech embryu vyloženě škodí. Vhodné jsou dlouhé procházky na čerstvém vzduchu nebo cvičení jógy s důrazem na správné dýchaní.

Čtěte také:  Holky závislačky

Alkohol a chemické látky

O vlivu alkoholu na embryo se psalo už mnohokrát. Poškozuje klíčové části tvořícího se mozku včetně důležitého prefrontálního kortexu, což je oblast odpovědná především za plánování a rozhodování. Nově objevený a vysoce znepokojivý je fakt, že i pouhých pár skleniček alkoholu během prvních padesáti dnů těhotenství má na vývoj embrya velmi výrazný negativní vliv.

Nebezpečné jsou i chemické látky, které jsou dnes prakticky všude. Nasáklé v oděvech, v nábytku, v kobercích, uvolňují se i z plastových lahví s pitnou vodou či minerálkami. Je prokázáno, že tyto chemické látky vedou k vrozeným abnormalitám pohlavních orgánů jak chlapců, tak dívek. Počet těchto defektů v posledních letech výrazně narůstá.

Vědci jsou dnes přesvědčeni, že prenatální vývoj je pro život člověka stejně důležitý jako genetické předpoklady. Do značné míry závisí především na matce, na její schopnosti zajistit ještě nenarozenému dítěti ničím nerušený vývoj.

Zdroj: http://www.stoplus.cz