Váš prohlížeč blokuje reklamy. Podpořte prosím Help24 vypnutím blokování reklam pro tento web.
Přečtěte si: Jak vypnout blokování reklam

Covid-19 a nárůst pacientů trpících depresivními a úzkostnými poruchami

Až třetinový nárůst nových pacientů trpících depresemi a úzkostmi zaznamenala v průběhu pandemie covid-19 většina psychiatrů ve svých ambulancích. Ukazuje to průzkum provedený v období od 10. 5. do 1. 6. 2021 mezi členy Psychiatrické společnosti ČLS JEP, kteří poskytují ambulantní psychiatrickou péči. U sedmdesáti procent pacientů, kteří již depresemi nebo úzkostmi trpěli, psychiatři zaznamenali zvýšenou potřebu kontaktů. Přibližně třetina lékařů konstatovala zvýšení počtu nemocných, kteří dostatečně nereagovali na podávanou léčbu antidepresivy. Z průzkumu také plyne, že většina lékařů registruje pacienty, kteří se nedostavovali ke kontrolám zdravotního stavu kvůli obavám z nemoci covid-19.

Covid-19 a nárůst pacientů trpících depresivními a úzkostnými poruchami - Help24.cz

Příčiny zvýšeného výskytu duševních onemocnění souvisí podle psychiatra Martin Anderse s pandemickou situací. „Situace, v níž se celá společnost nachází kvůli pandemii, klade na lidskou psychiku obrovské nároky – jednak jsou to obavy z nemoci samotné a jejích důsledků, kterými mohla být i ztráta blízkých nebo přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy za ztráty práce, jistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí, oslabené sociální vazby,“ vyjmenoval Anders.

Nárůst depresí a úzkostných poruch vnímá více než 80 % lékařů

Nárůst pacientů trpících poruchami nálady tj. depresí v rozmezí 20 a 30 % uvedlo v průzkumu 82 % psychiatrů. S vyšším výskytem úzkostných poruchu, a to nejčastěji 30 až 40 %, se ve své praxi setkalo 88 % lékařů. Kromě toho, že mnozí pacienti kvůli obavám z covidu-19 nedocházeli na návštěvy k psychiatrům, vnímalo 20 % lékařů také zvýšený počet pacientů, kteří předčasně
přerušili léčbu. Mezi možnostmi léčby, u nichž psychiatři vnímají omezenou dostupnost, je jednoznačně nejčastěji uváděna psychoterapie. „Nedostupnost psychoterapeutické péče je dlouhodobý dluh našim pacientům, na jehož řešení se snaží odborná společnost ve spolupráci s dalšími odborníky a MZ ČR spolupracovat,“ doplnil prof. Pavel Mohr, předseda Psychiatrické
společnosti ČLS JEP.

Čtěte také:  Když se řekne psychosomatika

Pětina lidí, kteří prodělali covid, má psychické následky

Pokud jde o farmakoterapii, u úzkostných poruch lékaři vesměs neuváděli farmakologické možnosti léčby, které by v současné době postrádali. U depresivních poruch uváděli především potřebu nových, účinnějších antidepresiv a především léčiv s rychlým nástupem účinku, a dále léky pro dětskou populaci. Mezi novými léky byl nejčastěji zmiňován esketamin, o kterém se již v odborných kruzích debatuje jako o velmi nadějné metodě terapie především rezistentních depresivních poruch.

Na zvýšený výskyt duševních onemocnění psychiatři upozorňovali již po první a druhé vlně covid-19. Kromě toho se přibližně u pětiny lidí, kteří onemocnění prodělali, objevují psychické následky, které se mohou objevit s různým odstupem od prodělané nemoci.

Zdroj: https://www.ceskapsychiatrie.cz/media-o-nas/tiskove-zpravy